Ačkoli je model MANu NL 202 ve své podstatě shodný s modelem SD 202, přesto se najde několik odlišností, které mohou pořádně zatočit hlavu. 

Zde bych se je pokusil trošku přiblížit. Je mi jasné, že většina s vás se již s novým modelem řádně sblížila, ale možná je mezi vámi i někdo, komu nějaký problém nedá spát. Jdeme tedy k věci:

Tlačítko označené číslem 1:

Nemusím vám snad vysvětlovat, co je to kneeling. Šipkou označené tlačítko ho ovládá následujícím způsobem: 

- Pokud chceme "kleknout" s vozidlem v obrubníku, stiskneme tlačítko a aktivujeme zastávkovou brzdu (naklápění probíhá jako na steroidech)

- Pokud chceme vozidlo vrátit do původní polohy, vrátíme do původní polohy tlačítko. Pokud budeme mít stále aktivovanou zastávkovou brzdu, vozidlo se vrátí do původní polohy, ale jakýmsi pomalejším tempem. Deaktivace zastávkové brzdy tento proces zrychlí.

- V případě že zapomeneme tlačítko vypnout, po odbrždění zastávkové brzdy a rozjetí vozidla se vozidlo samo "narovná"

Tlačítko označené číslem 2:

Vysouvání plošiny pro vozíčkáře je prozatím takovým bonbónkem, protože vozíčkáři nebyli zatím v žádné formě do hry importováni (stejnak jako kočárky). Ovládat plošinu lze ze dvou míst - z kabiny příslušně označeným tlačítkem, nebo od prostředních dveří, kde k vysunutí plošiny slouží spodní tlačítko (vrchní jest označené piktogramem kočárku, tudíž záměna nemožná). K vysunutí plošiny je v obou případech nutno aktivovat tolik známou zastávkovou brzdu. Tyto dva způsoby ovládání se od sebe liší tím, že z venku lze plošinu pouhým stiskem tlačítka vysunout (není potřeba žádný potvrzovací proces ze strany řidiče), ovšem to je vše. Zasunout plošinu musí řidič, tlačítkem, které jsme si označili již na začátku, a to stiskem horní poloviny tlačítka (tlačítko funguje jako kolébka). A je logické, že řidič plošinu může vysunout sám, nezávisle na vozíčkáři, stisknutím spodní poloviny tlačítka.

Tlačítka označené číslem 3:

Možná je to zbytečné, ale uvedu to sem. Tato čtveřice tlačítkem označené jednotným číslem 3 slouží k ovládání stěračů, jejichž ovládání se většinou nachází na přepínači blinkrů ( v tomto případě je páčka samozřejmě složitější ). Tlačítka mají takovou na první pohled zvláštní hierarchii, která se po strohém zamyšlení ukáže jako logická. Pojďme si nejprve vysvětlit funkce tlačítkem (což bude zřejmě díky piktogramům stejně zbytečné, ale budiž)

a) - Cyklovač

b) - První poloha, standartní frekvence

c) - Druhá poloha, vysoká frekvence

d) - Ostřikovače

Teď k samotné "logice" stěračů. Když to vysvětlím jednoduše, tak rychlejší chod je nadřazen pomalejšímu. To znamená, že cyklovači je nadřazena "jednička", "jedničce" je nadřazena "dvojka". Ještě bych chtěl dodat, že z cyklovače nelze přejít přímo na "dvojku" (musí být aktivován první stupeň), a "dvojka" vám sama fungovat nebude (je třeba aktivovat "jedničku" či cyklovač). No a ostřikovače fungují, ať je zapnuto cokoli. Chápu, že takhle napsané to vypadá složitě, ale není nad to si tlačítka promačkat ve všech kombinacích, uvidíte sami.  

Tlačítko označené číslem 4:

Trošku opomíjená funkce, která měla na palubní desce v původních MANech zastoupení pouze v jednou typu (a to navíc ještě jako kazeťák). Je jím samozřejmě rádio. Jistě je jednoduší, si na spuštění a vypínání rádia nastavit klávesu, ovšem tvůrce (tvůrci) tohoto modelu jsou zřejmě názoru, že autorádio nesmí na palubní desce chybět. Ovládání se provádí dvěma titěrnými knoflíky, které lze nalézt snad jen ježděním myši v oblasti očekávání a hledat, kde se nám ukáže pacička. Nyní bych se chtěl trošku vrhnout vlastní cestou, oproti obrazovému manuálu dodávanému s modelem. Tento manuál uvádí jako vypínací tlačítko to u okna, a spouštěcí to blíže k volantu. Osud tomu chtěl, že mě fungují tlačítka naprosto opačně. V tomto směru nechci odhadovat, jak tlačítka fungují Vám. Myslím, že když člověk ví, kde se ona dvě tlačítka nacházejí (pro jistotu původní obrazový manuál - http://www.omsi.cz/adm/data/files/images/dashboard_left_side.jpg), je už snadné si je vyzkoušet.

Dále bych probrat aspekty, které sice nejsou číselně označeny, ovšem vyskytují se na palubní desce.

Zelená kontrolka v pravé části panelu s kontrolkami 

Kontrolka svítí v případě, že není aktivování zastávková ani staniční brzda, a že jsou všechny dveře zavřeny. Po aktivaci některé ze jmenovaných brzd kontrolka zhasne. S autobusem se tedy nelze rozjet s otevřenými dveřmi, ani po deaktivaci zastávkové brzdy.

Nové ovládání dveří

Nové ovládání dveří je plně manuální. Odpadají tím zadní dveře, které se samy zavírají na fotobuňku. Zastávková brzda funguje stejně, ovšem nyní sama o sobě nic neznamená. Lze otevřít samostatně přední dveře ( / ) a zadní dveře ( * ) s tím, že dveře se otevírají celé (nikoli pouze jedno křídlo).

ABS

V tomto směru jsem trošku na vážkách. Autobus by dle reálu funkcí ABS být vybaven měl. Ovšem ať se snažím jak se snažím, v zimě, v dešti, ABS o sobě nedá ani vědět.

ASR

Kapku podobný problém je i s ASR. Na palubní desce se pro něj tlačítko nachází, ovšem s tím, že po zapnutí elektroniky se tlačítko sepne (v D 92 znamená vypnutí fuknce ASR ... zde ovšem také, na pozici napravo od tlačítka kneelingu). Těžko říct, co tím chtěl autor říci. V reálu totiž některé vozy tohoto typu funkcí ASR vybaveny jsou. Zde to ale spíše vypadá na nouzové řešení udělat model bez ASR, ovšem tlačítko neodstranit pro budoucí model, který touto funkcí obdařen bude. Necháme se překvapit (autor označuje verzi jako 0.99, tudíž ještě kapánek nedodělanou).

2. Nový panel ovládání topení

Nyní už skutečně velká změna oproti předchozím modelům. Zařízení není automatické (jak by se někdo mohl domnívat), ale řidič má všechny možnosti topení při sobě a po ruce.

Přišlo mi trošku zbytečné obrázek zbytečně zahlcovat čísly, a tím i kapku celou situaci znepřehlednit. Budu ho nyní popisovat se všemi funkcemi po odstavcích, a to tím, že budu postupovat zleva doprava.

Část zcela vlevo se věnuje nastavení teploty (u základních MANů tuto funkci plnila páčka nahoře s červeným kolečkem, dole s modrým). Ovládání je zcela prosté, tlačítkem + se přidává, tlačítkem - se ubírá. Orientaci na stupnici napomáhají postupně rozsvěcející se diody.

Prostřední část, směrem vlevo, se zaměřuje na intenzitu větráku. Použití je zcela jednoduché, v poloze 0 vypnuto, čím vyšší číslo, tím rychlejší chod.

Prostřední část, směrem vpravo, má již trošku složitější ovládání. Ovládá se s ním přívod čerstvého vzduchu, a osamocené tlačítko ovládá ventilátory v salónu cestujících. Nyní kapku přiblížím ovládání přívodů vzduchu. Spodní tlačítko uzavírá přívod z venku, a vozem cirkuluje stále stejná vzduch. Prostřední tlačítko přivádí vzduch čerstvý z venčí, ovšem nevytápěný (zřejmě funkce pro parná léta, aby se vzduch ještě navíc zbytečně neohřívat). No a horní tlačítko přivádí do vozu čerstvý, vytápěný vzduch.

Poslední část, ta zcela vpravo, ač obsahuje pouze jedno tlačítko, je ze všech nejsložitější. Pokud bych měl tlačítko a jeho funkci co nejjednodušeji vysvětlit, vzpomeňme na Karosy řady 700 a jejich spínač, které ovládal tzv. bufík (odborně řečeno nezávislé naftové topení). Přesně takto totiž toto tlačítko funguje. Když nastartujeme autobus, tlačítko je zhaslé. Stiskem se rozsvítí červeně. Tato indikace signalizuje, že je v činnosti pouze tzv. oběhovka. Ovšem ještě tu máme jednu polohu, signalizovanou zeleně, a to zážeh samotného bufíku. Pokud chceme zažehnout bufík, musí být v činnosti oběhovka (musí svítit červeně. Dále je dobré nastavit teplotu na maximum (tudíž rozsvítit celou "vlnku"). Potom je nutné stisknout tlačítko, a "zapálit" bufík. Na první pokus se tak nemusí zadařit, proto je dobré to alespoň párkrát zopakovat. Jakmile se rozsvítí zelená, máme vyhráno. Bufík "zapálen" (při vypnutém motoru lze bufík i slyšet). Vypnutí bufíku se provede buďto samo, a to po určité době po zapálení, kdy ho vypne čidlo, nebo se dá vypnout stiskem tlačítka v zeleném stavu. Po vypnutí bufíku, ať už jsme ho vypnout chtěli či nechtěli, se opět uvede v činnost samotná oběhovka. Bufík lze samozřejmě opět zapálit. Avšak pokud se nám bufík hned vypne, je to boj s větrnými mlýny.

Ostatní změny již nejsou tak výrazné, ale pojďme si je aspoň připomenout.

- Lze otevírat zadní víko motoru. Velmi zajímavé je sledovat při otevřeném motoru lopatky ventilátoru, které "reagují" na otáčky motoru.

- Salón cestujících je vybaven dvěma střešními okny.

- Řidič sleduje dění ve voze dvěma zrcadly, přičemž jedno směřuje spíše směrem do salónu, a druhé umožňuje snazší kontrolu odbavení cestujících u zadních dveří.

Pokud jste došli až sem, tak Vám gratuluji. Doufám, že tento návod aspoň někomu poslouží. S pozdravem, Intouro.